Archiv rubriky: Ze života

Víte, asi by pro mě bylo mnohem jednodušší napsat prostej a nenáročnej článek, třeba o tom, co jsem měla včera na sobě (šaty – modrý, lněný, z Marks & Spencer ze slev). Jenže já v takových článcích nevidím žádnou velkou přidanou hodnotu. Na dnešní téma jsme narazili s panem domácím a přijde mi natolik důležitý (a opomíjený), že jsem se rozhodla o něm napsat. Původně to měl být jen příspěvek na Instagram, kde jsem před pár týdny uspořádala klasicky i průzkum. Ejhle – malý průzkum mi zaprvé dal poměrně velkou zpětnou vazbu a zadruhé ve mně zažehnul zájem zabývat se tímhle tématem trochu víc.

V dnešním článku najdete mnou dohledaný informace, moje názory a myšlenky, částečně taky moji zkušenost. Věřím, že každý z nás se na tuhle problematiku bude dívat trochu jinak, a i proto bych vás už teď na začátku chtěla požádat – vyjádřete svůj názor v komentářích. Podělte se o svoje myšlenky a třeba i zkušenost, ať je jakákoliv (anonym to jistí). Předem děkuji a pojďme na to. Celý článek

Kdo mě sleduje na Instagramu, tak zaznamenal, že jsem se vydala na výlet do Jizerek. Sama se sebou. 17 kilometrů v dost psím počasí, první lidi jsem potkala přibližně v půlce cesty. Nebudu se tajit tím, že když kolem mě fičel vítr a já přelejzala popadaný větve, měla jsem pěkný bobky a respekt z přírody. Zároveň jsem ale věděla, že jsem uprostřed lesů sama. Že sama za sebe zodpovídám, rozhoduju a když se mi něco stane, bude to s největší pravděpodobností moje vina (a blbost).

Jak jsem dupala lesem, došlo mi, jak moc jsme sami pro sebe důležitý. Nejdřív jsem chtěla napsat jen popisek k fotce na Instagram (což jsem udělala), ale mám potřebu to rozvést. I proto píšu po delší době další článek.

Celý článek

Na instagramu jsem proklamovala, že se pokusím pravidelně přidávat články s inspirací. Ať už se jedná o videa, rozhovory, články, startupy – cokoliv, co mě zaujalo a je hodno šíření.

Dnes první čtyřka zajímavostí ze světa! Celý článek

Jíst či nejíst maso? Věřit v Boha nebo být ateista? Cestovat nebo se usadit? Třídit nebo všechno házet do jednoho pytle? Učit se novým věcem nebo se spokojit s tím, co už umíme?

A volili jste Zemana nebo Drahoše?

Každá jedna odpověď na výše položené otázky nás rozděluje. Lidé se začali škatulkovat do skupin. Často se nachází na opačných stranách barikády, vzájemně se kritizují za své odlišnosti a neumějí spolu mluvit, přitom může mít každá skupina v určitém směru pravdu. Existuje cesta, jak z toho ven?

Možná, ale je to dřina. Celý článek

Schválně, kolik z vás v průběhu dětství, telecích let a možná i později navlíkalo korálky, drhlo bavlnkový náramky, pletlo zvířatka z korálků a nebo dělalo jednu z mnoha dalších takovejch činností? Já navlíkala všem kamarádkám, sobě, nosila jsem na ruce 10 různejch náramků a milovala jsem to! Takže když mi Lucka nabídla, abych s ní jela na workshop pořádaný eshopem www.koralky.cz, neváhala jsem ani minutu. Celý článek

Nemám ráda lidi, co v jednom článku napíšou, jak plánujou pravidelný příspěvky každý úterý a pátek a pak se objeví další článek za dva měsíce s dojemnou omluvou o tom, jak jsou teď děsně busy / rozešli se s partnerem / stěhujou se / dali si internetovej detox / potřebovali si urovnat myšlenky / libovolně dosaď sebetrapnější výmluvu. Blog je tak či tak dobrovolná aktivita a někdy se na ni holt nedostává. A u nás tomu nebylo jinak. Myslím, že z posledních článků bylo vidět, že rok 2017 nebyl úplně šťastnej a ani 2018 nezačal nijak ukázkově. Každopádně bych vám teď ráda řekla, co se v našem životě děje. A taky o tom, jak jsme se vlastně trochu nedobrovolně nadchli do toho, co nám bylo svěřeno do péče.  Celý článek

Tenhle článek jsem psala v průběhu celýho prosince. A nakonec jsem ho dopsala až teď, v lednu. Dopisuju ho ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že v pátek půjdu na dvojitej pohřeb. Rok 2017 nám toho naložil požehnaně až do posledního dne a rozhodně se nenechal zahanbit.

Bilance starýho roku jsou hodně populární, pojďme nahnat trochu těch fans (vtip, jasný?)! Vítám vás u tý svý – hodně otevřený a osobní (a taky dlouhý). O tom, jak moc jsem si letos sáhla na dno, ale i o tom, proč jsem za rok 2017 vděčná.

Celý článek

V pátek ráno jsem s vámi sdílela článek, kterej byl z nitra mojí duše. Úvod dnešního článku píšu následující středu. Už je po všem. Snažím se věřit tomu, že dědouška to nebolelo, i když doktoři si myslí opak. Teď už ho to nebolí. Zato nás moc. O to víc, že zpráva o jeho odchodu přišla na den a hodinu přesně 4 týdny po zprávě o úmrtí babičky. Během jednoho měsíce oblékáme podruhý černou a je to kurevsky těžký. Jedno si ale až bolestivě moc uvědomuju a je to i důvod, proč píšu tenhle článek. Zjistila jsem totiž jednu nepříjemnou pravdu.

Umírání se pro naši společnost stalo něčím, s čím neumíme zacházet. Celý článek

Všechno to, co se teď děje, na mě leží jako obrovskej balvan a já si s nim nějak neumim poradit. Špatně se mi o tom mluví, protože se mi hned začnou kutálet slzy jak hrachy. Jedinej, u koho si připadám v bezpečí a svá, je můj Architekt. Ale vím, že to ze sebe potřebuju dostat, protože jinak mě to sežere. Neumím to říct ani svým kamarádům, protože prvně to potřebuju nějak zpracovat a odžít. Tak to napíšu. Napíšu to i proto, že snad nejsem (a nebudu) jediná, kdo přichází o někoho, na kom mu strašně moc záleží. Celý článek