Skip to main content
Glymur

Nejlepší zážitky, které si můžete z Islandu dovézt

Válení u moře je pro někoho vrcholem dovolenkový sezony. Přiveze si domů písek snad i mezi půlkama, pár kilo navíc z hotelový all inclusive stravy a vzpomínku na resort, za kterým už je leda odlehlá poušť. Od jistý doby mě tenhle typ dovolený vlastně ani tolik neláká. Když někam jedu, potřebuju si přivézt zážitky. Vzpomínky, který ve mně budou rezonovat ještě několik let a budou o to silnější, pokud si je vytvořím s těma, co mám ráda.

Na úvod by stačilo, myslím, že je načase, abych vám sepsala, co všechno ve mně zanechalo fakt hluboký dojmy a o čem budu ráda vyprávět možná i našim dětem 🙂

Pustila jsem si k tomu album od Kaleo a jdeme na to. Věděli jste, že je to islandská kapela? 🙂 A věděli jste, že už 21.listopadu budou v Lucerně?

Just sayin…

P.S.: Všechny fotky v dnešním článku jsou použity s laskavým svolením mého kamaráda a nadšeného fotografa Václava. Více fotek najdete na jeho webových stránkách nebo instagramu.

Pozorování velryb

Podle všeho se dá na whale watching vyrazit dokonce i z Reykjavíku. Pokud ale jedete okruh, neváhejte a zastavte se spíš ve fjordu, kde je Husavík, Akureyri atd. Vyhlídkových plaveb je nepřeberný množství, ale zcela objektivně musím říct, že my jsme si vybrali nejlíp! 😀

mávání velryby
mávání velryby 🙂 © photovojo.com

Takže, pokud chcete zažít fakt skvělou plavbu s fajn chlapama, zarybařit si, dostat na grilu opečenou rybu a možná ještě něco navíc a zaplatit za to nejmíň, co jsme viděli, spolehněte se na Arctic Sea Tours v Dalvíku.

Co se nám zrovna u téhle společnosti líbilo a proč bychom neměnili?

  1. rezervaci jsme udělali velmi snadno po internetu, zaplatili a do kanceláře dorazili akorát se jménem platícího
  2. plavby jsou nejméně dvě denně (v sezoně i tři) – my jsme ranní nestíhali a vybrali plavbu až v jednu, což se ukázalo jako ta nejlepší nestíhačka – na ranní plavbě bylo bratru 60 lidí, na odpolední nás na lodi jelo 9 (ne, nespletla jsem se, celých DEVĚT)
  3. plavba trvala tři hodiny, spoustu jsme se toho dozvěděli, cca v půlce jsme dostali kakao a skořicovýho šneka jako refreshment přímo od kapitána lodi 🙂
  4. při zpáteční cestě jsme měli možnost lovit ryby – 15 minut s prutem pravděpodobně v nějakém proudu, protože jsme chytili neskutečné množství ryb
  5. po návratu na základnu nám ryby na grilu připravili a dostali jsme i výslužku s sebou, protože jsme ryb chytili opravdu hodně (a ty jsme si večer připravili v kempu, kde jsme si vysloužili nejeden dotaz, KDE jsme vzali ryby)
  6. celá tahle paráda stála 9900 ISK, což je přibližně 2000 korun

První část je trochu nezáživná, musíte se dostat přes úžinu za ostrov, ale čas jsme si krátili pozorováním obrovskýho množství medúz, které v oceánu byly. Za ostrovem už jsme začali trénovat oči a viděli první gejzírky od velryb.

Velryb jsme viděli dohromady asi 20, přičemž některé skupinky jsme pozorovali víckrát. Jednou jsme se dostali ke skupince velryb (přesněji řečeno keporkaků) opravdu hodně blízko, že proplouvaly vedle lodi a před ní a bylo to neskutečně nádherný a zážitek na celej život, věřte mi. Vidět tyhle obry v jejich přirozeném prostředí, jak se tak líně vlněj na hladině, to je opravdu něco.

showtime
showtime © photovojo.com

Pokud se vám zdá, že je to hodně peněz, můžete na Islandu pozorovat ještě dva docela zajímavý živočichy a bude to i zadarmo – tuleně a papuchalky. Na tuleně narazíte především na severním pobřeží, jsou hodně zvědaví, takže připlujou blíž si vás obhlídnout a pokud nebudete moc hlasití, můžete je pozorovat opravdu dlouho. Jiní se válejí na mělčinách a nejeví o turisty pražádnej zájem 😉 Papuchalky jsme bohužel neviděli, protože v půlce září Island opouštějí, ale na mapách najdete vyznačená místa, kam na ně 😉

tuleň
tuleň © photovojo.com

Polární záře

Jeden z hlavních důvodů, proč jsme na Island vyrazili až na přelomu září a října, byla právě polární záře. Všichni jsme toužili po tom ji vidět míhat se po obloze.

Kluci sledovali aplikace, prosili jsme nebe, ať se umoudří a roztrhají se mraky, protože odjet bez toho, abych auroru viděli, to jsme rozhodně nechtěli.

Štěstí se na nás nakonec usmálo hned dva dny po sobě. Poprvé jsme auroru viděli u jezera Mývatn, podruhé u Grettislaug.

aurora, jezero Mývatn
aurora – jezero Mývatn © photovojo.com

A bylo to magický, dechberoucí a naprosto neskutečný. Stáli jsme v mikinách ve tmě, zuby nám drkotaly, ale my jen zírali na oblohu a nemohli jsme se vynadívat. Jelikož byla polární záře poměrně silná, místy přecházela ze zelený až do fialovo růžový a byla to ta nejkrásnější podívaná. To, co ale vidíte na fotkách, úplně nečekejte. Dlouhá závěrka udělá svoje, takže „pochytá“ velký množství aurory. Ve skutečnosti se po nebi táhnou nazelenalé pruhy, které pak začnou po obloze putovat, kroutit se a světélkovat.

aurora - Grettislaug
aurora – Grettislaug © photovojo.com

Ano, další zážitek na celej život. Polární záře je magie přírody, kterou si prostě nemůžete nechat ujít.

Termální bazény

O těch už se nebudu moc rozepisovat. Pokud chcete vědět, kde si zahřát kosti, podívejte se na článek o bazénech, které jsme navštívili.

Oceán

Nadpis toho moc neříká co…Ale pro mě byla doba na pobřeží a pozorování oceánu fakt balzám na duši. A stát čelem k tak obrovský síle přírody, to je fakt něco.

Asi největší vlny, který jsme zažili, byly na jihu u vraku letadla a na Black Sand Beach. Oceánu tu jednoduše nestojí nic v cestě a tak se na pobřeží dostane v plný parádě.

oceán
oceán © photovojo.com

Třímetrový vlny, který se valily na pobřeží, rámus, že nebylo slyšet vlastního slova, vítr, co k nám zanesl slanou spršku…To všechno tvořilo naprosto neskutečnou atmosféru, kterou jsem nasávala každým pórem svýho těla. Ještě dneska si dokážu živě vybavit zvuk příboje a znovu se objeví ten zvláštní pocit kolem žaludku, když si uvědomím, jak moc jsme proti přírodě malí.

Jděte si poslechnout oceán a načerpat trochu síly přírody, která se vám tu naservíruje na zlatém podnose 😉

Trek

Já vím, hodně obecnej pojem. Ale nejde o to, kam půjdete. Prostě běžte.

Spousta turistických atrakcí je podél silnic, ale ten správně syrovej Island na vás prostě dýchne až ve chvíli, kdy se od těch hlavních bodů přeci jen trochu odchýlíte.

Je nespočet míst, která stojí za výšlap na pár hodin – v Duhových horách jsme měli bohužel hodně ošklivo, takže tam jsme plánovanou túru vzdali, nakonec jsme se rozhodli pro zdolání nejvyššího vodopádu na Islandu – Glymuru.

Je to podle mě celkem jednoduchý trek, který můžete jít buď nahoru i dolů stejnou trasou nebo s menším broděním jako okružní trasu. My jsme v rámci většího adrenalinu zvolili variantu dvě 🙂 Celkem vám tahle procházka i s okouněním, focením a broděním zabere přibližně 4 hodiny.

Celou dobu se pohybujete na vrcholu údolí, kterým teče řeka Botnsá, na které najdete i tohle 200m vysoký monstrum. Když se to vezme kolem a kolem, nikdy nevidíte vodopád úplně celý, leda byste se fakt hodně nahnuli a to radši neriskujte. I tak ale výhled stojí za to, no ne? 🙂

Glymur
Glymur © photovojo.com

Jestli si myslíte, že jsem už nic dalšího nevymyslela, tak jste na omylu. Island je zážitek jako celek. Musíte si k němu najít cestu, protože je drsnej, syrovej, možná trochu děsivej, ale po chvíli zjistíte, že je to zázračný místo plný energie, neskutečnejch přírodních úkazů a míst, který na vás ohromně zapůsoběj. Už rozumím lidem, kteří se na Island každoročně vrací.

Já se totiž taky vrátím.

Krásnej den, bobci! Teruna

 

 

Sdílením zachráníš jedno koťátko!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *