Skip to main content

Slepičí úlet

V tuhle chvíli jsem trochu konsternovaná tím, co se kolem mě, o mě beze mě a díky mě děje. A vůbec to jako nechápu! Nutí mě to se zamyslet nad tím, kde ostatní lidi berou tolik času, že ho mají tolik, aby se starali, co dělám já?!

zdroj: flickr.com (Tambako The Jaguar)

Včera byl vážně nádhernej den. Vypadla jsem z práce a jela s našima do Jizerek trochu vyvětrat hlavu. Potkali jsme naše známé, zastavili se u nich na čaj a na naprosto dokonalý pracny (ten recept vám snad budu muset přidat, protože to bylo fakt něco) a nakonec jsme si dojeli na Prezidentskou chatu na menší večeři. Úplně obyčejný den, který by byl naprosto dokonalý. Jen bych se večer nesměla dozvědět, že jsem zavdala příčinu k tomu (nebo jsem minimálně jako jedna z příčin posloužila), aby se rozkmotřily dvě holky, aniž bych o tom věděla!

Královka

 

Děcka, zcela upřímně mi povězte, kde ten čas berete. Čas na to řešit úplně cizí lidi a věci, který vám řešit prostě nenáleží. Kde ve svým mozku berete tolik kapacity na to, abyste tam nacpali haldy něčeho, co vás
a) nikam neposune
b) nijak neobohatí.
K čemu vám to je řešit, že támhle Anča z horní dolní údajně řekla, že máte křivý nohy?
Fakt jsem se včera dopálila. A dneska, když jsem se dozvěděla podrobnosti, ještě o trochu víc. Víte, co to všechno způsobuje? Holčičí slepičí mozky. A ano, jsou slepičí, protože když se jako slepice chováme, nemůžeme mít jinej mozek. Naše neskutečný nadání provázat a nakombinovat naprosto neskutečný věci, ze kterých posléze vyvozujeme závěry, to je prostě unikátní, avšak dosti danajskej, dar. A abychom tomu nasadily korunu, ještě o tom nezapomeneme jako správný slepice informovat širokou veřejnost, aby každej znal naše naprosto pošahaný závěry. Vkládáme lidem do úst věty, který nikdy neřekli a ve svejch ubohejch hlavách formulujeme myšlenky, který by toho druhýho nikdy nenapadly.
Myslela jsem si, že se z tohohle vyroste. Já jsem nebyla jiná. Když jsem jela nedávno tramvají, odrovnalo mě, co holky ve sladkých sedmnácti řeší. Jak co myslel, když to řekl a jak se ta třetí podívala a bla bla..Ale já to dělala taky. Přiznám se, bez mučení. Protože pak na sebe můžu být náležitě hrdá, když řeknu, že tohle už nemám zapotřebí. Hodně mi v tom pomohl Architekt a jsem mu za to vděčná. Svůj mozek šetřím o spoustu věcí, který řešit nepotřebuju a hlavně bych je ani nevyřešila. Jenže ono tohle dělají nadále i holky stejně staré a dokonce starší než já!
To vás ti chlapi vážně nic nenaučili?
Děvčata, věnujte svůj drahocenný čas, kterého vám bylo dáno omezené množství, lepším věcem než jsou konspirační teorie! Použijte svoje mozečky k prospěšnějším činnostem, pomůžete tím sobě a ulehčíte těm, kterých se vaše výplody týkají!

Howgh.

PS. Článek je uveřejněn s mírným zpožděním, každopádně stále reflektuje moje popuzení danými událostmi 🙂

Sdílením zachráníš jedno koťátko!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *