Skip to main content

Život po pilulkách

V životě máme různý mezníky, ať už je to samostatný bydlení, svatba, první dítě, rozvod, smrt někoho blízkýho..Každý to vnímáme jinak. Pro mě jeden takovej zlom bylo rozhodnutí, že nadále nechci brát hormonální antikoncepci. Proč jsem se tak rozhodla, co mi to přineslo a sebralo a jak jsem na tom teď, dva roky po vysazení?

Pozn.: Tenhle článek bude vážně dlouhej, ale je to něco, o co se chci podělit, protože se to týká téměř každé z nás. A pokud jste nečetli, tak se podívejte na moje dobrodružství s těhotenským testem 😉

Jen něco málo k tomu, kdy jsem HA začala brát. Nutkání mít pilulky už v 16 jsem neměla, nebyl chlap a kvůli pleti jsem je brát nepotřebovala. Rozhoupala jsem se až s odchodem na vysokou. Tehdy jsem si říkala, že je to jistota, co kdyby náhodou, přeci jen jsem chodila na ČVUT a tam není žádná sukně v bezpečí 🙂 Nechtěla jsem žádnou hormonální ťafku a ani tu nejlevnější variantu. Vybrala jsem si nakonec Jeanine, která stála cca 300 Kč/měsíc a hormonů v ní moc nebylo. Žádný vedlejší účinky jsem nepozorovala, dost se mi zlepšila pleť a byla jsem v pohodě. No a nakonec se našel i ten chlap 🙂

zdroj: flickr.com (Sarah C)
Když jsem v lednu 2014 odstátnicovala a věděla, že s Architektem budeme mít vztah trochu na dálku, rozhodla jsem se dát si na tři měsíce pauzu od pilulek. Nejen kvůli „očištění“, i když na tohle téma už se dneska názory různí, ale i kvůli finanční úspoře. Ono vidět se maximálně dvakrát do měsíce na víkend zas takový terno není, který by se nedalo zvládnout i jinak.
Vysadila jsem (podle délky trvání studia po 5,5 letech každodenního zobání) a čekala. Po čtyřech týdnech jsem byla na pozoru, kdy se konečně objeví náznak cyklu. A ten nepřišel. A nepřišel ani o měsíc později. Někdy v březnu jsem si všimla, že mě začíná děsně svědit hlava a nakonec se mi v hlavě udělaly drobounké stroupky a i lupy. Těch jsem se jen tak mimochodem dodnes nezbavila, ač jsem vyzkoušela už všechno možný.
Ani další měsíc se nic nestalo. To už se mi začala zhoršovat i pleť. A ne jen na obličeji, ale pupínky se mi objevily i na zádech. A nejhorší na tom bylo, že to byla jen zanícená místa, což teda pěkně bolelo. Obličej jsem měla jako čerstvá puberťačka a ani 3 kroky od Clinique neměly šanci. Z mojí sušší pleti se najednou stala mastná problematická, takže začala i obměna kosmetickýho arzenálu. V rámci změny jsem zkusila i téměř úplně vysadit kosmetiku, používat jen micelárku a dětský krém.
Další měsíc jsem už ani nečekala. Od dvou nezávislých gynekologů jsem se dozvěděla, že můžu čekat i rok, než se mi cyklus vrátí. Ale blížila se mi prevence, tak jsem si říkala, že se třeba konečně dozvím něco nového.
A taky, že jo. Hormonální útlum. Sliznice skoro žádná, takže vyvolání nepřicházelo v úvahu. Prý mám čekat dál a za čtvrt roku se ukázat, kdyby nic. Tak jsem čekala a při té příležitosti zkusila trochu přírodních metod. Začala jsem pít bylinkový čaj, abych nezadržovala vodu a sehnala si extrakt z jeřábu ptačího, který by měl napomáhat k hormonální rovnováze. Nevím, jestli se něco uvnitř mě stalo, ale ke změně rozhodně nedošlo.
Kapky z jeřábu ptačího (zdroj)

Do kontroly jsem se nedočkala. Naštěstí se ale ukázalo, že mám už víc sliznice a mohla jsem dostat injekci na vyvolání cyklu. Ten se dostavil asi za dva dny a já tak po 3/4 roce zajásala!

No, kéž by mi to jásání v něčem pomohlo..Od tý doby se cyklus vrátil, ale v dost zvláštní formě. O pravidelnosti si můžu nechat zdát a průměrná doba cyklu je 40 dní. A proč průměrná? Protože jednou je to 38, podruhý 45 a tak se mi to různě střídá. Jako bonus mám měsíčky maximálně 4 dny a v žádný extra síle. Zato bolesti jsou docela solidní.

Nedokážu zhodnotit, jak moc se antikoncepce podepsala na tom, jak to v současný době mám (nebo spíš nemám). Doktoři jsou v klidu, asi zatím nevybočuju z normálu. Já jsem ráda, že vůbec nějaký cyklus mám. A musím to zaťukat, ale poslední tři měsíce se délka cyklu ustálila plus mínus na 30 dnech, jaj!

U mě je závěr jednoznačnej – k antikoncepci už se vrátit nechci. Radši si budu počítat plodný a neplodný dny a měřit teplotu, ale hormony už zobat nebudu. I tak jich dost vypiju ve vodě, ze které se hormony nedají odstranit.

Vážně mě zajímá, jakou zkušenost s antikoncepcí máte vy. Měly jste a vysadily? Pořád ji zobete? Otěhotněly jste po vysazení rychle? A jak se k užívání/neužívání staví váš partner? Chci vědět všechno!

Terez

One thought to “Život po pilulkách”

  1. Teri, jak jsem psala ke svému článku, opravdu mi hodně pomáhá na bolesti kontryhelový čaj. Od té doby, co si ho vařím, mám menstruaci mnohem slabší a bolesti jen tak trošku. Tak třeba by Ti mohl taky pomoci, každému samozřejmě vyhovuje něco jiného, ale za sebe můžu doporučit! Taky se mi zdá, že se mi pomalu srovnává cyklus a celkově hormony, protože i pleť mám mnohem lepší :))
    A jinak už je to půl roku, co antikoncepci nezobu a měřím teplotu a zatím jsem neotěhotněla, tak to vypadá, že metoda funguje :)) Tak ať je to lepší!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *