Rubrika: Cestování

Ahoj! Abych trochu odlehčila požárnickým tématům, rozhodla jsem se po dlouhé době napsat článek o cestování. Tentokrát jsme se s holkama vydali na krátkou dovolenou do Lipska. V dnešním článku se dozvíte, co jsme navštívili, co bych navštívila, kdybych měla spolupracující batole a nebo co jsme nakoupili. A v závěru se dozvíte, co v Lipsku opravdu neumějí…Tak vzhůru do toho! Celý článek

Hned po ukončení nouzového stavu jsme vyrazili na prodloužený víkend na Moravu (jako už tradičně). Ve čtvrtek jsme dorazili do Brna, kde jsme strávili ještě páteční dopoledne, pak už jsme ale s ohledem na počasí pelášili směr Znojmo. Co vám můžu doporučit? Kde se najíst, dát si dobrý kafe, u koho ochutnat víno, kam vyrazit na výlet? Tak neváhejte, Znojmo mi učarovalo na první pohled ♥ Celý článek

Když se nám loni v srpnu naskytla možnost letět ke kamarádce na Mallorcu, neváhali jsme a hned kupovali letenky. Byla to sice jen krátká dovolená (5 dní), ale i tak jsme si ho moc užili. A protože dobrých tipů není nikdy dost, v tomhle článku najdete, co jsme zažili a navštívili.

Vím, v týhle době je trochu provokace sdílet cestovatelský tipy, ale pokochat se přece není trestný. A co vy víte, třeba zrovna na Mallorcu nás ještě letos pustí ♥

Celý článek

Vypadnout na víkend pryč z domu není vůbec na škodu. My jsme si s kamarády naplánovali prodloužený víkend v Jeseníkách. S Architektem jsme odjeli už ve čtvrtek do Šumperka a o jeden den si „dovolenou“ prodloužili 🙂 Co jsme viděli, kde jsme bydleli, co jsme ochutnali? Článek se spoustou fotek je tu 🙂 Celý článek

Jestli jsem se na něco z Edinburghu fakt těšila, byly to kavárny. Na mapě jsem našla spoustu krásnejch míst, kam jsem nutně potřebovala. Takže to, co jsme ušetřili na vstupech, utratili jsme po kavárnách 😀 A kam se teda vyplatí jít? Kde si dáte skvělý kafe, dortík a ještě se vám tam bude líbit? Tak pojďte, vezmu vás na coffee tour po Edinu!

P.S.: Nečekejte bůhvíjaký povídání, dneska to fakt bude stručný 🙂

P.P.S: Pokud chcete z kávovýho Edinu vytřískat co nejvíc (nenavštívili jsme všechny kavárny ve městě), mrkněte na mapu Third Wave Coffee Places! Celý článek

Vodopád. Podle mě první slovo, který kohokoliv napadne, když se řekne Island. Vodopádů je tam tolik, že je snad ani nejde spočítat (a hlavně, po určitý době už je i počítat přestanete). Některý vám učarujou mohutností, jiný vás znechutěj davama turistů.

My jsme se i díky Vaškovi, kterej fotí vodu rád, dostali k velký spoustě vodopádů a já se rozhodla, že vám vyzobu pět nejkrásnějších, který na mě opravdu zapůsobily. A jako bonus přidám jeden hodně populární, kterej to u mě ale projel na plný čáře. Tak vzhůru!

P.S.: Za všechny fotky opět vděčím Vaškovi – více najdete na webových stránkách nebo instagramu. Celý článek

Válení u moře je pro někoho vrcholem dovolenkový sezony. Přiveze si domů písek snad i mezi půlkama, pár kilo navíc z hotelový all inclusive stravy a vzpomínku na resort, za kterým už je leda odlehlá poušť. Od jistý doby mě tenhle typ dovolený vlastně ani tolik neláká. Když někam jedu, potřebuju si přivézt zážitky. Vzpomínky, který ve mně budou rezonovat ještě několik let a budou o to silnější, pokud si je vytvořím s těma, co mám ráda.

Na úvod by stačilo, myslím, že je načase, abych vám sepsala, co všechno ve mně zanechalo fakt hluboký dojmy a o čem budu ráda vyprávět možná i našim dětem 🙂

Pustila jsem si k tomu album od Kaleo a jdeme na to. Věděli jste, že je to islandská kapela? 🙂 A věděli jste, že už 21.listopadu budou v Lucerně?

Just sayin…

P.S.: Všechny fotky v dnešním článku jsou použity s laskavým svolením mého kamaráda a nadšeného fotografa Václava. Více fotek najdete na jeho webových stránkách nebo instagramu. Celý článek

Zapomeňte na Modrou lagunu! Tam jede totiž každej, kdo si u letiště půjčí auto a zahlídne u silnice ceduli s odbočkou. Stojí to nesmysl peněz (základní vstup cca 1500 korun), je tam moře lidí a zas tak kouzelný to taky není – my jsme se při zabíjení času do odletu prošli kolem a továrna za zadkem fakt netvoří bůhvíjakýho genia loci 🙂

Ale co rozhodně stojí za to, jsou všechny ty „secret pools“, který vlastně asi tolik secret nejsou, ale máte poměrně velkou šanci, že to bude:

a) hodně levný nebo zadarmo

b) s menším množstvím lidí

Moc bych vám přála, aby to probíhalo jako u nás, kdy jsme fakt měli bazénky téměř sami pro sebe, nemuseli jsme nijak dlouho čekat, než na nás přijde řada a mohli jsme se náležitě vymáchat 🙂 Ale jet v hlavní sezóně a za hezkého počasí (z čehož jsme neměli ani jedno) je taky rozdíl.

Každopádně vzhůru na to a vítejte u prvního článku o Islandu, kterej jsem si pro vás připravila!

Pozn.: S laskavým dovolením budu sem tam používat fotky svého kamaráda a dvorního islandského fotografa Vaška 🙂

Pozn. 2: Po kliknutí na nadpis se vám na mapě ukáže, kde se daný bazén nachází. Celý článek

Pětileté výročí si žádalo speciální dar. A tak jsem v létě vymyslela výlet do Osla. Našla jsem ultra levné letenky (1370 korun za zpáteční letenky Wroclaw – Oslo pro OBA DOHROMADY) a těšila se na dobrodružství. Když už jsme letěli z Wroclawi, nabízelo se tohle polské město trochu prozkoumat. Takže co doporučujeme?


Doprava

Do Polska jezdí z Čech oblíbený Polski bus. Já pohledala a zjistila, že přes Liberec (vyjíždí z Prahy) jede autobus s cílovou stanicí na Ukrajině. Jízdenky pro oba stály dohromady 1560 korun, cesta do Wroclawi z Liberce trvala cca 4 hodiny. Rozhodně to ale nebyla cesta, na kterou budu vzpomínat v dobrém. Zjistila jsem následující (a doufám, že nikoho neurazím):

1. Ukrajinci jsou hulváti a sobci. Při cestě do Polska před námi seděl týpek s kompletně sklopenou sedačkou a bylo mu jedno, že se skoro nevejdeme na sedadlo. Často telefonují, nechtějí sdílet sedačku s nikým jiným atd. Cestovat s nima je očistec. Na cestě zpět se rozvalovali fakt úplně všude :-/

2. Na hranicích s Polskem jsme strávili hodinu, kdy policie jednoho Ukrajince po druhém kontrolovala a zpovídala. Autobus měl oboje dveře otevřené, takže tam byla zima, smrad z cigaret a pořád někdo coural. Meh!

3. Některý praktiky jsou…zvláštní. V Harrachově vystoupili dva týpci na zastávce. Pak jsme přejeli hranice, frčíme z kopce a najednou zastavujeme na krajnici a týpci nastupují zpět do autobusu! A očividně to nebylo poprvé, kdy se někdo vyhnul pohraniční kontrole…

4. Jízdní řád se neřeší. Radši se zastaví tu deset minut na odpočívadle, tu deset minut na benzínce, pak kontrola na hranicích…Ani nechci vědět, v kolik dorazili na konečnou. Už ve Wroclawi jsme měli cca půl hodiny zpoždění. Naopak když jsme Wroclaw opouštěli, přijel autobus asi o 20 minut dřív a rozhodně nečekal…:-D

Co se týče dopravy ve Wroclawi, mají skvěle fungující síť MHD – tramvaje, autobusy. Na letiště se dostanete z centra přes den linkou 406 – cena za jednu jízdenku je kolem třech zlotých. Jelikož je Port Lotniczy opravdu maličké letiště, v noci jedou jen dva autobusy, které čekají na jednotlivé přílety (jeden byl v neděli z Osla a druhý z Varšavy, pokud se nepletu). V noci jede z letiště linka 249. Pozor, noční tarif je o trochu dražší (cca 3,4 zl.). Automaty na jízdenky najdete téměř všude (jeden i přímo na zastávce na letišti) a instrukce jsou dostupné i v angličtině.

Dobrá rada ohledně vlakového nádraží (kus od stanice autobusů a všeobecně takový středobod dopravy). Jelikož slouží jako „průchoďák“ mezi jednotlivými částmi města, na noc se hlavní koridor nezavírá. A podle toho to tam taky vypadá – stahují se sem všechny živly, bezdomovci a i feťáci. My jsme našli útočiště v nonstop bistru, kde jsme cucali hnusný rozpustný kafe, ale kde nás tolik neotravovali. Jinak bych si v těchto končinách fakt nepřipadala bezpečně…

Ubytování

Polsko všeobecně je na přespání levné. Já jsem měla na ubytování naprosto jednoduchý požadavky – blízko do centra, blízko ke stanici autobusů a možnost nasnídat se. Snídaně jsem dřív neřešila, ale zjistila jsem, že je mnohem pohodlnější dát si něco v hotelu než shánět vztekle ráno obchod, kde bych si koupila cokoliv, co se dá sníst. Navíc mám po ránu ráda čaj a toho se mi s hotelovou snídaní dostane.

Nakonec jsem vybrala hotel Piast. Dle booking dvě hvězdy, se snídaní pro oba byla cena kolem tisícovky. A kvalitou hotel 2* rozhodně neodpovídal. Měla jsem pocit, že jsme spíš v 3+ hvězdičkovým hotelu. Ostatně můžete se podívat sami, jak vypadala naše koupelna. Byli jsme nadmíru spokojení, snídaně stála za to, postele pohodlný, interiéry a vybavení pěkný.

sprchovej kout jako dělanej pro dva…:-)

Pozn.: K ubytování se váže jedna velmi vtipná historka…Aneb když se vám podaří založit dva různé účty na booking, na jednom rezervujete hotel se stornem bez poplatku až do dne příjezdu a pak máte pocit, že tu rezervaci nemáte, tak uděláte na druhým účtu ještě jednu, nezrušitelnou. God bless moje zaječí úmysly, protože mě tahle bota naštěstí nic nestála. Ale zběsile rušit naobjednaný hotely den předem..No uf 🙂

Kam zajít

Na začátku se ve Wroclawi vyznáte dost intuitivně. Když mrknete na mapy, stačí držet směr a do centra se dostanete. My na první procházku šli odpoledne/večer a neztratili jsme se. Celé staré centrum je vlastně kolem dokola obklopeno vodou. Takže jakmile přejdete most přes vodu, víte, že jste v centru 😉

Infocentrum najdete na hlavním náměstí, prozaicky pojmenovaném Rynek. Architektovi náměstí trochu připomínalo Cheb a jeho Špalíček a měl pravdu. Uprostřed náměstí je blok domů, v jehož uličkách jsou malé bary a restaurace. Kolem dokola jsou pak naprosto nádherné domy, prošli jsme celé náměstí a kochali se jednotlivými štíty, protože co dům, to originál! Jinak je Rynek jedna hospoda vedle druhé, ráda zmíním jen Českou, která v době naší návštěvy vyrůstala jen kousek od Rynku.

V západním rohu náměstí je průchod na druhé, menší náměstíčko, které je ale o to krásnější. A proč? Protože je to květinový trh 🙂 Rozhodně se zajděte podívat na tu voňavou barevnou nádheru!

Severně od Rynku se nachází kouzelná říční zákoutí. Courali jsme kolem místní mariny (asi pro horních 10 tisíc) a já se fotila s historickým Rolce Roycem 🙂 Večer má tohle místo nezapomenutelnou atmosféru, světla se odráží od řeky, no prostě romantika.

Za návštěvu určitě stojí i druhý břeh Odry a oblast kostelů a katedrál. Jednotlivé stavby vám určitě vezmou dech. Tolik monumentálních staveb na jednom místě, wow!

most Tumski a pohled ke katedrálám

Nakonec si nenechte ujít jedinečnou příležitost vidět město z ptačí perspektivy. Za pět zlotých (směšná částka) se vydrápejte na věž kostela sv. Alžběty. Najdete ho jen kousek od Rynku. A když píšu vydrápejte, myslím to vážně. Tohle byl jeden z nejhorších výstupů na věž. A že jsme jich s Architektem už navštívili hodně! Ale ten výhled za to stojí, to mi věřte. Jestli potřebujete sladkou odměnu, kupte si na náměstí čokoládové pralinky a snězte si je na vrcholu 😉

Rynek v době oslav dne Polska (11.11.)

A až budete brouzdat z jednoho břehu na druhý (a taky mezi malými ostrůvky), koukejte, po čem vodu přecházíte! Pro mě je Wroclaw jednoznačně městem mostů, kostelů a věží!

Jídla jsme kromě snídaně moc neochutnali. Každopádně na kávu jsme si zašli do FC Caffe a moc se nám tenhle podnik zalíbil. Skvělý interiér, krásný hrnky a výborný kafe nám zpříjemnilo větrný večer.

Interiér FC Caffe

Z Wroclawi by to bylo všechno! Měli jsme jen necelých 24 hodin, ale užili jsme si je dostatečně. Jen ten státní svátek nám trochu naboural plány – i tak jsme si ale poradili a nakonec jsme poslali i pohled (známky mají opravdu jen na poště!). Příště se můžete těšit na naše zážitky z hlavní části výročního výletu – z Osla 🙂

Mějte se famfárově! T.

průvodci po Berlíně

1) Doprava – cesta tam, cestování po Berlíně

2) Ubytování

Scube Park ColumbiaJedním slovem BOŽÍ. Malé kostky se 2 – 4 postelemi, společné záchody a sprchy, ale skvělej nápad! My kupovali v akci dvě noci asi za pětikilo, nutností bylo koupit si stravu (snídaní nebo večeři). Já teď koukala na booking a kostka pro dva se snídaní v ceně vyjde na 1500 korun/noc, což mi přijde dost dobrá cena. Není to bůhvíjakej luxus, ale má to něco do sebe.

Akvárka – zcela vlevo naše dvoudenní útočiště

Dostupnost metrem je výborná, stanice Bodin Strasse je cca 7 minut pěšky. U ní se nachází i půl tuctu rychlých občerstvení, my ulítávali na skvělým kebabu za 2,5 eura. Hned vedle kebabu je pak obchod s pitím, takže Radler za 1,20 nám dělal po večerech společnost 😉

Pozn.: Nevím, jestli kostky fungují celoročně, každopádně v době naší návštěvy už byla celkem zima a v akvárku nebylo zrovna vedro. Jsou tam přímotopy, které kostku jakš takš vytopí, ale jet tam později, tak už by to asi úplně ono nebylo.

A tip navíc: Nedaleko Scube Parku je bývalé letiště Tempelhof. Areál je volně přístupný, můžete se projít kolem hangárů a budov letiště, ale hlavně se dostanete na ranveje. V současné době je to volnočasový park, lidi sem chodí běhat, jezdit na bruslích, pouštět draky (dost dobrý!) a jednoduše užívat pěkné počasí. Je to největší park na světě v centru města, překonal i Central Park! Najdete tu kávu na kole, menší auta s občerstvením, hipstr zahrádky a tak 🙂 Doporučuju na procházku!

Tempelhof Flughafen

3) Jídlo

Jak jsem psala už výš, v místě ubytování bylo požehnaně bister a malých fast foodů, kde se dalo najíst za pár drobných a dost dobře (= nepodělali jsme se).

Poprvé jsme do restaurace vlezli na Potsdamer Platz. Jakmile jsem uviděla nápis Vapiano, bylo jasno (nakonec jsem zjistila, že ho doporučovali i v průvodci). Bylo to poprvé, takže jsem nevěděla, jak to chodí, ale hned jsme se zorientovali. U vstupu jsme dostali kartičku, vybrali si, co chceme jíst a podle toho si stoupli do fronty. My si oba vybrali pastu. Fronta byla docela šílená, ale postupovalo to fakt rychle a na řadu jsme přišli coby dup. A když před námi připravoval obě naše jídla, nestačila jsem zírat. Tak jednoduše a rychle! A o tom, že to bylo výborný, nepochybujte. Cena za jedny těstoviny 8 – 10 éček a byla jsem nacpaná jako žok!

Vapiano food porno 🙂

A Berlín by nebyl Berlín bez Curry Wurstu! Zastavili jsme se na něj u berlínské ZOO. S hranolkama za 4,20€ a byl výbornej! Bez něj bychom snad ani nemohli odjet 🙂

Všichni do jednoho – curry wurst!

Co se týče kaváren, mám hned několik tipů. My bohužel stihli jen The Barn, kterou jsem zmiňovala u hrnků. Je to ultra hipstr místo s hipstr baristou, ale jako kafe dokonalý. Sedíte u malých dřevěných stolečků, před vámi super bar, napravo stůl se všemi druhy kávy a nalevo vám pod nosem tu kávu praží, váží, balí a posílají po Evropě, třeba zrovna do Mikyny, kde si ji můžete na filtru dát (a je o co stát). My si balení taky koupili domů a je to lahoda.

pohled na hipstr bar s nadšeným fotografem (asi jsem taky skončila v záběru)…

… a pohled do pražírny

Další tipy od mého kamaráda baristy: Five Elephant, Two & Two, Bonanza, Roamers, Café 9, Silo. Myslím, že ani s jednou ze seznamu nešlápnete vedle 😉

4) Co stojí za vidění

Hodím sem všechno, co jsme viděli my. Pak přidám to, co jsme neviděli a vidět chtěli. Výběr je širokej. A všechno bude pochopitelně s cenou, abyste měli představu 😉

Reichstag Berlin

Budova říšského sněmu. Nové ve starém. Moderní vs. klasické. Podle mě naprosto dokonalá stavba. Kamarád zarezervoval vstup do kupole na 8:30 ráno a stálo to za to (až na orosená skla). Vstup je zdarma, ale pokud nechcete čekat několikahodinovou frontu, udělejte si rezervace. Bezpečnostní prohlídka je zdlouhavá a rezervace to rozhodně urychlí.

Reichstag

Norman Foster odvedl na budově sněmu parádní práci. Došlo k přístavbě patra (což nebylo skoro poznat) a k vybudování vyhlídkové kupole. Audio průvodce po cestě nahoru upozorní na zajímavosti a prozradí hodně o historii. Tuhle návštěvu nevynechejte 😉

Brandenburger Tor + DZ Bank, Holocaust Mahnmal

Naprosto klasický místo, který má na fotkách snad každý! Takže trochu neklasicky se zkuste za branou vydat doprava do budovy DZ Bank. Za obřími prosklenými dveřmi vcelku obyčejné budovy na vás totiž čeká neskutečný architektonický dílo od Franka Gehryho (jop, přesně tenhle pán se podílel na návrhu Tančícího domu v Praze). Dovnitř vás nepustí, ale kovový monstrum uvidíte i od vstupních turniketů 😉

DZ Bank

Od brány se pak přesuňte k památníku holocaustu o ulici vedle. Zbytek party o tyhle kostky moc nejevil zájem, mně to přišlo hodně zajímavý, trochu depresivní a taky děsivý. Slyšela jsem, jak Architekt cvaká foťákem, ale nemohla jsem ho za žádnou z kostek najít…Zkuste vnímat tu atmosféru, dlouhý uličky s trochu klaustrofobním účinkem a stínohru.

Holocaust Manhmal

Potsdamer Platz

Na tomhle náměstí toho najdete spousty. Pro milovníky architektury úžasnou konstrukci Sony Center a budovu filharmonie od Hanse Scharouna, o kus dál pak Neue Nationalgalerie (momentálně v rekonstrukci) od pořád moderního Ludwiga Mies van der Rohe. Pro hračičky a věčný děti Legoland. Pro zapálený historiky kus Berlínský zdi nebo třeba něco na způsob Chodníku slávy se skvělými vizualizacemi osob. Pro jedlíky pak Vapiano a příprava jídla přímo před očima.

Výhled z Panorama Punkt

A taky tu najdete neskutečnou vyhlídku, ze který budete mít všechno důležitý jako na dlani. Jmenuje se Panorama Punkt, nahoru se dostanete nejrychlejším výtahem v Evropě, projdete se po dvou terasách ve výšce 100 metrů, uvidíte dokonale Berlín a to všechno za cenu pouhých 6,5€. Věřte mi, tahle vyhlídka stojí za každej cent. Fotka budiž důkazem.

Topografie des Terors, Charlie Checkpoint

Dost blízko u sebe najdete tyhle dva body týkající se WW2 a rozdělení Berlína. U topografie teroru se nachází dlouhý kus zdi s historií, samotné „muzeum“ je zadarmo a najdete tam hlavně jména. Odtajněné nacistické vůdce, pohlaváry, vrahy a lidi zodpovědné za to, co se dělo v Evropě ve 40.letech. Ale taky nepřátele státu a ty, co se nedožili konce války. Dost depresivní, přečetla jsem jen pár statí, které mě opravdu zajímaly.

Charlie Checkpoint byl za existence Zdi důležitým přechodem mezi západním a východním Berlínem. Dneska mi to přišlo spíš jako hodně komerční místo pro turisty. Najdete tu komplex muzeí, spoustu suvenýrů a taky milion turistů…Berte to jako „byl jsem tam, díky, čau“.

Charlie Checkpoint

Pro milovníky architektury: Nedaleko odsud (Linden Strasse) najdete Jüdisches Museum Berlin, jehož dostavbu navrhl Daniel Liebeskind. Stavba zajímavá, ale s Architektem jsme se shodli, že pro čumily značně nedostupná.

Pozn.: Co se týče zdi, četla jsem v průvodci celkem vtipnou, ale pravdivou větu: „Je více než ironické, že nejoblíbenější turistická atrakce Berlína už neexistuje.“

East Side Gallery

Pokud pojedete S – Bahn, budete mít tu čest jet přes most, který půlkou patřil východnímu a půlkou západnímu Berlínu. Kousek od výstupní stanice pak začíná nejdelší zachovalý kus Zdi, který umělci (a dneska už i pitomci a samozvaní umělci) pomalovali. Asi nejslavnější je obraz líbajícího se Brežněva a Honeckera. Dávejte si bacha na pouliční hru „najdi kuličku pod krabičkou“, jinak tam proděláte kalhoty.

Zmenšenina, protože u toho velkýho stály davy lidí :-/

Fernsehturm

My jsme se výhledu z věže vyhnuli, zbytek skupiny šel. Cena 13€, fronta v půl šesté večer na cca 10 minut. Popravdě mi přijde Fernsehturm ošklivější než Žižkovská věž. My jsme v mezičase šli radši do Boudy na kafe.

ZOO Berlin

Vstup 13€, uchozený jak listonoši, ale se skvělým zážitkem. Připadáte si, jako by výběhy sahaly až k vám, vlezete do voliéry k opeřencům, skoro si pohladíte tučňáka, navštívíte noční živočichy v bdělém stavu 😉 . Uvidíte nespočet druhů zvířat a přitom budete mít pocit, že se tu zvířata jednoduše musí cítit jako doma. Když uvážím, kolik stojí ZOO v Čechách, tak tohle je nesporně lepší.

Charlottenburg

Údajně nejkrásnější královská rezidence ze všech dochovaných v Berlíně. Na obrázku to na mě působilo jako zámek ve Versailles. U zámku jsou rozlehlé zahrady, ve kterých se dá i posedět. My se sem bohužel nedostali, ale věříme, že příště to vyjde!

Park am Gleisdreieck

Navštívit tenhle park toužil Architekt, ale taky jsme to bohužel nezvládli. O parku psal Adam Gebrian a přidával několik fotek a táhlo nás to objevit tuhle revitalizovanou planinu. V parku zůstaly zachovány koleje, ale jinak je z původně nevzhledné pustiny vytvořeno prvotřídní místo pro odpočinek, volnočasové aktivity a setkávání s lidmi.

Památník Berlínské zdi

Sem to táhlo hlavně (a asi i jedině) mě. Poslední místo, kde zachovali původní vzhled Berlínské zdi včetně strážní věže v délce několika metrů. Teprve tady asi člověk pochopí, jak moc riskovali ti, co se rozhodli dostat se přes zeď na druhou stranu. Schováno na příště.

Pokud jste notoričtí vymetači muzeí, nezapomeňte na Museen Insel, kde jich najdete hned několik. A ostrov je dokonce na seznamu UNESCO! Pokud chcete obdivovat monumentální konstrukci, zajděte si do Berliner Dom, největší katedrály v Berlíně.

Berlín je krásný město. Příště bych ráda prozkoumala zapadlý čtvrti, lokální trhy a třeba i Ku´Damm, kterou jsme nestihli 🙂  Ráda bych poznala jinou než turistickou tvář Berlína.

Což mi připomíná, moc ráda bych příště vyzkoušela tyhle prohlídky města zadarmo. Nevím, jestli je to přesně ten koncept, který jsem jednou našla (a nemůžu ho znova najít), každopádně váš průvodce je úplně obyčejný člověk a v základu je jeho služba zadarmo. Na konci mu ale můžete (a nemusíte, což by bylo asi dost zvláštní) dát peníze dle toho, jak se vám prohlídka líbila. Z toho plyne naprosto skvělej benefit – průvodci se maximálně snaží!

Doufám, že se vám některý moje tipy budou hodit, až do Berlína pojedete 😉

Máte další nápady, co v Berlíně vidět/vyzkoušet/ochutnat? Komentáře jsou jen vaše!

Cestovatelka Terez