Rubrika: Ze života

Schválně, kolik z vás v průběhu dětství, telecích let a možná i později navlíkalo korálky, drhlo bavlnkový náramky, pletlo zvířatka z korálků a nebo dělalo jednu z mnoha dalších takovejch činností? Já navlíkala všem kamarádkám, sobě, nosila jsem na ruce 10 různejch náramků a milovala jsem to! Takže když mi Lucka nabídla, abych s ní jela na workshop pořádaný eshopem www.koralky.cz, neváhala jsem ani minutu. Celý článek

Nemám ráda lidi, co v jednom článku napíšou, jak plánujou pravidelný příspěvky každý úterý a pátek a pak se objeví další článek za dva měsíce s dojemnou omluvou o tom, jak jsou teď děsně busy / rozešli se s partnerem / stěhujou se / dali si internetovej detox / potřebovali si urovnat myšlenky / libovolně dosaď sebetrapnější výmluvu. Blog je tak či tak dobrovolná aktivita a někdy se na ni holt nedostává. A u nás tomu nebylo jinak. Myslím, že z posledních článků bylo vidět, že rok 2017 nebyl úplně šťastnej a ani 2018 nezačal nijak ukázkově. Každopádně bych vám teď ráda řekla, co se v našem životě děje. A taky o tom, jak jsme se vlastně trochu nedobrovolně nadchli do toho, co nám bylo svěřeno do péče.  Celý článek

Tenhle článek jsem psala v průběhu celýho prosince. A nakonec jsem ho dopsala až teď, v lednu. Dopisuju ho ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že v pátek půjdu na dvojitej pohřeb. Rok 2017 nám toho naložil požehnaně až do posledního dne a rozhodně se nenechal zahanbit.

Bilance starýho roku jsou hodně populární, pojďme nahnat trochu těch fans (vtip, jasný?)! Vítám vás u tý svý – hodně otevřený a osobní (a taky dlouhý). O tom, jak moc jsem si letos sáhla na dno, ale i o tom, proč jsem za rok 2017 vděčná.

Celý článek

V pátek ráno jsem s vámi sdílela článek, kterej byl z nitra mojí duše. Úvod dnešního článku píšu následující středu. Už je po všem. Snažím se věřit tomu, že dědouška to nebolelo, i když doktoři si myslí opak. Teď už ho to nebolí. Zato nás moc. O to víc, že zpráva o jeho odchodu přišla na den a hodinu přesně 4 týdny po zprávě o úmrtí babičky. Během jednoho měsíce oblékáme podruhý černou a je to kurevsky těžký. Jedno si ale až bolestivě moc uvědomuju a je to i důvod, proč píšu tenhle článek. Zjistila jsem totiž jednu nepříjemnou pravdu.

Umírání se pro naši společnost stalo něčím, s čím neumíme zacházet. Celý článek

Všechno to, co se teď děje, na mě leží jako obrovskej balvan a já si s nim nějak neumim poradit. Špatně se mi o tom mluví, protože se mi hned začnou kutálet slzy jak hrachy. Jedinej, u koho si připadám v bezpečí a svá, je můj Architekt. Ale vím, že to ze sebe potřebuju dostat, protože jinak mě to sežere. Neumím to říct ani svým kamarádům, protože prvně to potřebuju nějak zpracovat a odžít. Tak to napíšu. Napíšu to i proto, že snad nejsem (a nebudu) jediná, kdo přichází o někoho, na kom mu strašně moc záleží. Celý článek

Dočetla jsem druhý díl z fantasy ságy o Paige Mahoney, jasnovidce z budoucího Londýna. A jelikož jsem do tohohle příběhu fakt zažraná, jala jsem se googlit, kdy bude třetí díl a vypadlo na mě spoustu novinek ze světa knih, pak i filmu a trochu i kosmetiky…Tak jsem si říkala, že vám to ukážu,ať se třeba můžete těšit se mnou! Celý článek

Jednou večer v posteli…(to to ale pěkně začíná, co? :-D) No jen si to přiznejme, nejlepší nápady se rodí většinou v posteli před spaním. Já takhle dala dohromady proslov na svou promoci. Prostě jsem o půlnoci vstala a za deset minut byl proslov hotovej. A stejně jako proslov, i tentokrát se mi v hlavě urodil námět na článek. Podtitul by mohl být jednoduše

„aneb co bych ze svýho života klidně vyškrtla“
Celý článek

Mých fotek tady na blogu ani na instagramu moc nenajdete. Přijde mi to zbytečný, protože kvalita (nebo nekvalita) psaní se neodvíjí od toho, jak kdo vypadá. Ale protože sama ráda čtu o tom, jak moc velký podivíni jsou ostatní, chtěla jsem vám taky pár takových pikantností ze svýho života sdělit 🙂 Doufám, že nejsem jediná divná (a že vám to vynahradí tu absenci selfíček…)!

Celý článek

Je mi 27. Netvrdím, že jsem sežrala encyklopedii, nespím na novinách a vím, že nic nevím. Ale pozoruju a poslouchám. A tak jsem si nemohla nevšimnout, jak se životem mým i mých přátel míhají podezřele podobné exempláře lidí. Lidí, co nám život moc neulehčují. V lepším případě jsou to kamarádi nebo známí, kteří nás tolik neovlivňují a máme možnost určit, kolik času jim věnujeme. V tom horším případě je to rodina. Možnosti máme podobný, většinou si ale volíme tu pro nás trochu méně schůdnou – nějak to s nima vydržet, i když nám můžou pekelně pít krev.

A koho že jsem to v našich životech odhalila? Celý článek

Nějakej pátek už spolu jsme a navíc neděláme věci tak, jak je dělají všichni ostatní. A když něco děláš jinak, lidi se ptají, proč to neděláš tak jako všichni a často narážíš na těžký nepochopení. Následující seznam je manuál pro všechny, kdo nechtěj dostat po čuni. Neptejte se. Když k některý z následujících věcí dojde, dozvíte se to. Celý článek