☕️ Čas u kafe (nebo čaje): 3 minuty
Ahoj. Vítám vás u velmi dlouho slibovaných článků z mého oboru – požární bezpečnosti. Kromě toho, že bych se ráda zabývala i osvětou „od fochu“, vypustím i krátký články o požárech známých i méně známých. Jako první je tu požár z března 2012, který zasáhl slovenský hrad Krásná Hôrka. Co se stalo? Existuje proti takovým případům zaručená ochrana? Pojďte se na to se mnou podívat!
Jedno škrtnutí, prachy v čudu
Tak přesně tohle se stalo. Trochu záhada, což? Jen se podívejte, hrad Krásná Hôrka je na kopci, kolem jen strniště a keře, co by se přece mohlo stát? Navíc vysoký zdi, požár takovýho hradu z vnějších příčin je přece úplnej nonsens! Leda by oheň přišel hradní branou…
Proč vysoký zdi nepomohly?
A stačilo tak málo – dva malý kluci, co si chtěli zapálit cigaretu. Jiskra přeskočila na trávu a keře, které byly jako troud. A kluci už jen bezmocně sledovali, jak oheň letí po kopci směrem k hradu. Tím, že začínaly hořet větší keře a vzduchem poletovaly horký kousky paliva, stačilo jen správný fouknutí větru a tyhle horký kousky dopadly na tu pomyslnou Achillovu patu – šindelovou střechu.
A pak…pak už to frčelo.
Vzdělávací okýnko – trojúhelník požáru
Jednoduchý pravidlo – aby hořelo, jsou potřeba tři věci. Pokud jedna z nich chybí, zpravidla oheň uhasíná. Vezmeme si to rovnou na případu Krásný Hôrky.
- palivo – v tomhle případě suchá tráva, keře (taková zápalná šňůra) a nakonec šindelová střecha (dřevo ve slabých plátcích ready to burn)
- kyslík – už jen to, že požár vzniknul venku na louce, zajistilo, že kyslíku bude dostatek. To, že ten den foukal nárazový vítr, takže hnal oheň po louce a pak vzhůru po zdech až ke střeše, byl ten pomyslný poslední hřebíček do rakve
- teplota (aka jiskra) – tu tady zajistili dva malí kluci obyčejnou sirkou
Dokáže to být jednoduchý co? Stačí tak strašně málo a katastrofa obřích rozměrů je tu v řádu minut.
Jak hrad dopadl?
Tragicky. Některé sbírky se podařilo zachránit, některé ne (Slovenské národní muzeum uvádí, že se zachránilo 90 % sbírek). Shořela kompletně celá střecha hradu, gotický palác s novou expozicí, kongregační síň, roztavily se tři hradní zvony.
Škody byly vyčísleny cca na 7 milionů eur. V porovnání s tím, kolik stojí projekt požární bezpečnosti na sebevětší objekt, je to sakra hodně peněz, což?
14 let čekání na Godota, teda vlastně na lístek
Víte, co si myslím? Že nejhorší není jen ta částka, ale i fakt, že od roku 2012 je hrad pro veřejnost uzavřený. V tomhle článku se například dozvíte, že obec pod hradem přicházela tři roky po požáru každoročně o 800 tisíc jen na parkovném (takže dneska už je to peněz zase o trochu víc). Hrad každoročně navštívilo cca 50 000 turistů a takový objem lidí už vygeneruje spoustu peněz, které do regionu přitekly.
A teď jednoduše nejsou.
To je ta skutečná cena za jednu blbou sirku a podceněnou prevenci (třeba už jen v tom, že historicky byl kopec pod hradem pouze zatravněný a až postupem času se na úbočích kopce uchytily náletové dřeviny, které v ten osudný okamžik dokonaly dílo zkázy).
Plány hovoří o tom, že v průběhu letoška by se konečně mohl pro turisty otevřít dolní a střední hrad.
Ale ruku na srdce, vizí bylo už spousta a zatím je hradní brána stále zavřená…
A co vy, máte máslo na hlavě?
Asi si teď říkáte, že hrad a rodinný domek, to je úplně jinej rozměr. Už jen v tom, že dřevěnou střechu přece nemáte!
A dřevěnou kůlnu vedle domu? A kvalitně udělaný zateplení? Popelnici postavenou u fasády? Vyrovnaný dřevo pod stříškou, abyste jen rychle vyběhli ze dveří ve trepkách a doma pak přiložili do krbu?
Může to totiž dopadnout třeba taky takhle…
Dneska končím, na co se podíváme příště? Zajímal by vás nějaký specifický problém nebo požár?
Mějte se krásně, Terez
Zdroje a další čtení:
Průběh zásahu: Požár hradu Krásna Hôrka (Požáry.cz) – technické detaily hasebních prací.
Oficiální zprávy: Slovenské národné múzeum – Hrad Krásna Hôrka – aktuální stav rekonstrukce a termíny otevření.