☕️ Čas u kafe (nebo čaje): 5 minut
Ahoj! Vítám vás u nového článku, ve kterém bych se chtěla zaměřit na jednu důležitou otázku, která se v průběhu mojí požárnický kariéry neustále opakuje. Může si BFU (běžný Franta uživatel) postavit svépomocí rodinný dům? Je to vážně tak jednoduchý a nebo na něj čekají úskalí? Čtěte dál a já vám na tuhle palčivou otázku ráda odpovím.
A na co vlastně to tvoje PBŘ potřebuju?
Už ani nespočítám, kolikrát jsem zvedla telefon a tam se ozvalo: „Hele, podali jsme na úřad žádost o stavební povolení na náš domek (novou hantýrkou Žádost o povolení záměru) a oni po nás teď chtějí to tvoje požárně bezpečnostní řešení! Můžeš nám to udělat nejlíp včera?“
Ano, je to tak. Požárně bezpečnostní řešení je (v případě rodinného domu) nedílnou součástí projektové dokumentace, v novém členění patří do sekce D – dokumentace objektu, přesně má označení D.3. Pokud referentka úřadu v dokumentaci část D.3 nenajde, přeruší probíhající řízení a vyzve k doplnění podkladů.
(Chvilkama na vás budu mluvit odborně, ale hlavně to chci napsat tak, aby pro vás tenhle článek byl přínosem.)
PBŘ rozhodně není jen „nějakej papír pro hasiče“. Dneska už se hasiči rodinnými domky ani nezabývají a jejich stanovisko byste pro povolení rodinného domku potřebovali opravdu výjimečně.
Tenhle projekt jsou noty pro všechny, kdo na výstavbě pracují a pro ty BFU taky! Tím, co je v PBŘ napsáno, se musí řídit a všechny požadavky stanovené tímhle dokumentem dodržet, protože – pozor – stavební úřad si toto zkontroluje (teda, měl by…).
Koupil jsem si červený sádroš v Bauhausu, co teď?
Prostudovali jste si skupiny na Facebooku o stavbě svépomocí (a věřte mi, že pro lidi z praxe je to někdy na vypíchnutí očí, #sorrynotsorry) a koupili jste si ten červenej SDK, když to teda všichni psali, že ho potřebujete mít. A co teď s ním?
Obouchat s ním strop? Nebo podkroví? Nebo to bude zavěšený podhled?
Čím ho přiděláte?
Do čeho ho budete kotvit?
A jak sám sobě udělám doklad o montáži, kterej budu ukazovat babě ze stavebního?
Tolik otázek a další svépomocní stavebníci také tápou…
Dovolte mi, abych vás vzala na exkurzi přímo do zkušebny PAVUS!
Proč je to taková věda aneb pálíme, abychom věděli
Každý materiál, který si do svého vysněného domečku dáváte, musel projít peklem.
A to doslova.
Ve Veselí nad Lužnicí existuje Požární ústav PAVUS, ve kterém se zkoušejí všechny možné i nemožné stavební materiály a konstrukce. Pro tyhle zkoušky tu mají obrovské pece, do kterých se umisťují vzorky konstrukcí, a v peci se následně vyvolá běžný požár (odborně ten podle normové teplotní křivky). Zapnou se stopky a čeká se – kdy a jestli se např. stěna zbortí nebo oheň prošlehne na neohřívanou stranu. Podle toho, v jakém okamžiku došlo ke kolapsu konstrukce, pak daná konstrukce dostane osvědčení o tom, jakou má požární odolnost.
A jak ji do té pece namontovali?
Tady se dostáváme k jádru pudla. Namontovali ji tam dle přesného návodu výrobce.
A jen ta jediná konstrukce provedená přesně podle návodu dostane razítko. Pokud se tam změní třeba jen jedna deska SDK (a nebo i použité vruty), jedná se o jinou konstrukci a ta musí být znovu spálená.
V článku najdete ještě další fotky – ty pocházejí z venkovní zkoušky sendvičových panelů, u které jsem v rámci svého studia mohla být. Všude na konstrukci se nacházejí čidla, zkoušku sledují výrobci, statici, odborníci, přítomni jsou i hasiči. Ohromný množství lidí, organizace a taky peněz.
Kouzelná věta v projektu
Jakmile se na stavbě nacházejí materiály, které podléhají přesnému technologickému postupu, píšeme do projektu kouzelnou formulku (s menšími obměnami) – Zhotovitel doloží dle vyhl. 246/2001 Sb.
Jakmile tuhle větu v projektu PBŘ najdete, je to pro vás znamení, že na tuhle „fušku“ si musíte najít proškolenou firmu.
A proč? No protože v tom velkou roli hrají i peníze. Každá zkouška v peci stojí stovky tisíc korun. Prováděcí firmy zaplatí za školení výrobci, aby mohly jejich systémy montovat. A vy pak zaplatíte firmě, která instalaci provede dle pokynů výrobce. A hlavně – sama prováděcí firma za to pak nese zodpovědnost po celou dobu životnosti konstrukce (pokud není stanoveno jinak, jako třeba u protipožárních nátěrů).
Klasicky se jedná o:
- SDK s požární odolností (záklop stropu, opláštění nevyhovujících dřevěných nosných prvků střechy)
- protipožární nátěry
- dřevěné sendvičové obvodové stěny
- cementotřískové nebo OSB desky zajišťující požární odolnost (ať již obvodových stěn nebo třeba stropů)
- požární uzávěry otvorů (třeba průlez do podstřešního prostoru, pokud stropní konstrukce je z SDK s požární odolností)
- ošetření ocelových prvků v konstrukci (průvlaky, vrcholové vaznice ve střeše apod. – někdy je možné to vyřešit statickým posouzením za požáru, které se dokládá v rámci části projektu)
A jde to teda svépomocí nebo ne?
Takový kecy a to nejdůležitější jsem ještě neřekla, co?
Tak tedy, chvíle napětí…
ANO, JDE TO!
Jak?
Abyste nemuseli prokazovat žádnou speciální montáž (a ušetříte si tak peníze za odbornou montáž), váš dům by měl mít tyhle vlastnosti:
- zděné nebo betonové nosné konstrukce a obvodové stěny
- pokud se jedná o dvoupatrový dům, pak strop by měl být např. prefa železobeton (panely typu Spiroll) nebo systém nosník-vložka
- klasický dřevěný krov s masivními dřevěnými prvky o nejmenším rozměru 80 mm NEBO lehká vazníková střecha, která se ale nachází nad požárním stropem (tedy např. železobetonová deska pod konstrukcí střechy, kterou tak chrání)
Nakonec to není tak složitý, což? Sama ale vidím, že takové domy se dnes nestaví úplně běžně – lehké vazníkové střechy jsou levnější, stejně tak jednopodlažní domy bez stropní desky, velmi oblíbené se staly dřevostavby na klíč. Já jen pevně doufám, že vám ti projektanti taky pořádně vysvětlili, že u takových domů jste na štíru s akumulací, prostorovou tuhostí a tak…Ale to bych tady mohla lamentovat ještě dalších 5 odstavců 🙂
Pevně doufám, že jsem vám dnešním článkem třeba trochu pomohla.
Jaký je ten váš vysněný dům? Nebo jste si ho postavili? Z čeho?
Mějte se krásně, příště se na vás těším s dalším požárem!
Terez